V hlavě mám Velikonoční program

V hlavě mám Velikonoční program

Tenhle článek je učebnicový příklad toho, jak nás programy z dětství ovlivňují po zbytek našeho života.
velikonoce2„Tak jo,” říkám si. „Velikonoce klepou na dveře, měla bys chystat výzdobu, vajíčka, připravit si recepty na mazanec a na velikonočního zajíce…..”
Přesto, že mám malé děti, se mi do ničeho z toho nechce. Vím, že to nakonec udělám, protože děti se těší a tradice by se měly předávat, ale stejně jako každý rok to udělám s obrovskou nechutí. Nezachrání mě ani to, že je to společný s dětmi příjemně strávený čas.

Ačkoliv jsou Velikonoce krásným svátkem jara a měla bych se na ně těšit, mám to přesně obráceně. Nemám ráda přípravu na ně, ani Velikonoce samotné. Dopoledne Velikonočního pondělí každý rok doslova protrpím a očima posouvám pomyslnou ručičku na digitálních hodinách. „Už aby bylo 12 hodin, snad už potom nikdo nepřijde.”

Normálně se na návštěvy těším, miluji je. O Velikonocích bych se ale nejraději zavřela do trezoru, aby za mnou nikdo nemohl, nechci nikoho vidět.
Všechno to začalo před lety. Jako dítě jsem každé Velikonoce protrpěla. Spolužáci, kteří mě o tomto svátku navštěvovali, nebyli zrovna ohleduplní. Každý rok jsem prosila maminu, aby neotevírala, každý rok zbytečně. Smála se: „ Jen si to užij.”

“Užívala jsem si opravdu moc.” Kluci, kteří za mnou chodili se do mě vždy pustili všichni najednou, ale já měla zadek jen jeden. Nejedna pomlázka minula svůj cíl. Rudé pásy na mém těle od lopatek po kolena se do druhého dne proměnily na modřiny.

Několik let nekončící kolotoč. První nepříjemný zážitek, strach a nechuť absolvovat to znovu, opakující se stejně nepříjemný zážitek a zase strach a nechuť….

Krásně zakotvený program v mém mozku, který naskočí každý rok před Velikonocemi. Není to pro mě svátek jara, ale den plný nepříjemností a povinné bolesti, i když se mě to už v této podobě netýká.

Přesto že vím, že už se něco takového nebude opakovat, už jsem přece jen velká holka a moji přátelé jsou rozumnější, program funguje stále stejně.velikonoce

Ve svých hlavách máme spoustu takových programů, které stále dokola naskakují a více či méně nám komplikují život, i když jsou už dávno nepotřebné nebo nefunkční.

Jaký program z dětství komplikuje život tobě? Máš takový? Napiš mi ho. :-)

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.